Poslední "zakázka" loňského roku a dalo by se říct - srdeční záležitost. Nejdřív přišla moje krásná kamarádka Eva, nebo-li tanečnice Tayen, že chce nosit na uších poklad. Tribalový poklad. Zadání bylo přímo snové - udělej to jak chceš, jen mi to nesmí utrhnout uši :-) Poslala nějaké obrázky, co si pod tím pojmem představuje a dál už to nechala na mně...
...a já si vzpomněla, že když mi bylo asi šestnáct a poslouchala jsem Janis Joplin a The Doors a nabatikovala všechno, na co chytla barva a vlasy měla dlouhé a rozcuchané a kalhoty u kotníků proklatě široké, tak jsem na krku nosila lahvičku se sedmikráskama. A stejnou lahvičku - plnou zlomků amethystu mi vloni přivezla dcera ze školního výletu (nosím ji velmi často, tak se nedivte - nezbláznila jsem se, jen mě občas chytne nostalgie a Kačka z toho má radost, že se mi dárek líbí). Tak přesně takovou lahvičku jsem se rozhodla sehnat...
Po krátkém pátrání v českých vodách (rozuměj: kreativních obchodech) jsem se ponořila do vod hlubších, zahraničních. A našla něco ještě mnohem lepšího. Skleněné kapky! Jsou malé. Malinké. Titěrné. Posbírala jsem tribalový prach, který tu zůstal po tvoření náhrdelníků a tanečních kostýmů a ten jsem do nich zavřela. Neváží skoro nic a můžu jen doufat, že dělají majitelce radost. Že je to opravdu její malý tribalový poklad.